Detekce živých organismů

Po vyhlášení českého pretestu a hlavně po zveřejnění této informace v České televizi se na emailovou adresu milionovacena@sisyfos.cz ozvalo několik uchazečů. Až na tři výjimky všichni svůj zájem ukončili po seznámení s pravidly pretestu, tedy hlavně s požadavkem, že musí být jasně stanovena kritéria úspěchu.

Do fáze pečlivější přípravy testu se zapojili tři lidé. Prvním byl mladý muž, který byl přesvědčený o tom, že je schopný detekovat (bez pomoci přístrojů) elektromagnetické záření. V rámci předběžné ukázky svých schopností měl se zavázanýma očima zjistit, zda je či není v jeho blízkosti zapnutý mobilní telefon. Šestkrát uhodl správně, čtyřikrát se zmýlil. Návrh na řádný dvojitě zaslepený test však nakonec odmítl.

Druhým uchazečem a prvním, kdo samotný test nakonec skutečně absolvoval, byl jasnovidec Stanley Bradley. Protože tvrdí, že je schopen rozpoznat s pomocí kyvadla či různých druhů virgulí ukrytý živý organismus, byl mu navržen průkazný test. Uchazeč měl opakovaně (tj. dostatečně průkazně) zjistit, zda v uzavřené papírové krabici je uschován buď květináč s květinou, nebo kameny, tedy zda papírová krabice skrývá živý organismus či neživou věc.

Po domluvení podmínek testu a jejich schválení oběma stranami pak pan Bradley několik měsíců pravidelně cvičil své schopnosti, které se rozhodl prokázat.

Videozáznam z experimentu

 

Popis pretestu [Květina nebo kámen?]

Národní pretest, který navrhl organizátor testů Leoš Kyša a detailně připravili Lukáš Jelínek a Luděk Pekárek, (Detailní popis experimentu) spočíval tedy v detekci živých květin v papírových krabicích. Abychom splnili kritéria dvojitě zaslepeného testu, byly stanoveny dvě pracovní skupiny. První skupina složená z Leoše Kyši (organizátora), Lucie Kaiserové (zástupkyně pana Bradleyho) a Jakuba Kroulíka (odborníka na podvodné provádění paranormálních jevů) měla za úkol připravit test samotný.

V zamykatelné místnosti bylo připraveno 30 papírových krabic, 30 květin v květináčích a cca 90 kamenů. Zástupkyně pana Bradleyho hodem kostkou určovala, do které krabice přijde květina a do které kámen. Padlo-li liché číslo, byla do krabice vložena květina, padlo-li číslo sudé, byly do krabice vloženy 3 kameny. Samotná šestistěnná kostka byla před experimentem za účasti všech osob otestována, zda je dostatečně vyvážená tak, aby padala rovnoměrně lichá i sudá čísla (viz přiložený výčet hodů).

Krabice samotné nebyly očíslovány a byly nerovnoměrně rozmístěny na podlaze místnosti ve vzdálenosti nejméně 20 centimetrů od sebe. Organizátor vybíral náhodně různé krabice a zástupkyně uchazeče o cenu pak hodem kostky určovala jejich obsah. Vše kontroloval znalec iluzionismu a mentálních triků Jakub Kroulík, aby jako nezávislý pozorovatel ověřil, že se nepodvádí, že kupř. krabice nejsou kontaminovány elektronickými zařízeními apod.

Při přípravě testu byl také splněn požadavek pana Bradleyho, aby s květinami i kameny bylo manipulováno v rukavicích a nedošlo tak u kamenů ke „kontaminaci bioenergií“ (korektnost testu stvrzena podpisy).
Po naplnění a uzavření všech 30 krabic zamknula první skupina místnost a odešla z budovy. Prozvoněním na telefon druhého organizátora pak byla druhá skupina upozorněna na to, že může do místnosti s krabicemi vstoupit. V tu chvíli se v 16ti krabicích skrývaly květiny a ve 14ti kameny.

 

Vyhodnocení testu

Druhou skupinu tvořili Lukáš Jelínek (organizátor) a Stanley Bradley (uchazeč o cenu). Podle domluvených a ve smlouvě popsaných pravidlech měl uchazeč hodinu na to, aby označil, co se v krabicích skrývá. Jejich obsah detekoval prostřednictvím virgule. Po celou dobu experimentu se nesměl žádné krabice dotknout. V okamžiku, kdy prohlásil, zda se v krabici skrývá kámen či květina, byl na krabici organizátorem nalepen obrázek květiny, nebo prázdný papír, který označoval krabice s kameny. Takto byly nakonec označeny všechny krabice. Korektnost testu nakonec samotný uchazeč stvrdil podpisem pod závěrečným protokolem (podpisem pod závěrečným protokolem).

K tomu, aby Sisyfos uznal daný jev za prokázaný v národním pretestu, a aby uchazeč získal odměnu ve výši 10 000 korun českých a byl předán k závěrečnému testování SKEPP, bylo třeba, aby uchazeč svými deklarovanými schopnostmi správně určil obsah více než 24 krabic (tedy zda se v nich ukrývá květina či kámen) nebo naopak méně než 6ti krabic. Předpokládá se totiž, že v případě méně než 6ti krabic uchazeč má deklarované schopnosti, jen  není schopen je správně vyhodnotit. I tak tu dochází k výsledku, který vylučuje náhodu na zvolené úrovni. 

V testu, který proběhl 12.6. 2013 v Praze určil Stanley Bradley správně obsah 19ti krabic. Nesplnil tak předepsaný limit a k dokázání deklarovaných schopností „detekce živých organismů“ nedošlo. Výsledek, kterého dosáhl je z pohledu statistiky v očekávatelné normě. Pokud by náhodně hádal, pak by dosáhl stejného nebo lepšího výsledku s pravděpodobností přibližně 1/7. To je pro srovnání podobné jako kdyby při třech hodech mincí třikrát padla panna (pravděpodobnost tohoto jevu je 1/8).

Shrnujeme, že v pokusu, ve kterém měl pan Bradley dokázat, že je schopen určit, ve kterých krabicích je skryta květina, neuspěl a ztratil tak nárok na odměnu v pretestu i možnost ucházet se o milionovou cenu. Přesto se organizátoři testu s panem Bradleyem předběžně domluvili, že v případě jeho přetrvávajícího zájmu, může být tento experiment zopakován za případně upravených podmínek. Tentokrát už však bez vidiny případné milionové odměny.

VÝSLEDKY EXPERIMENTŮ 2013 | VÝSLEDKY EXPERIMENTŮ 2014 | VIDEOZÁZNAMY Z EXPERIMENTŮ PARANORMÁLNÍ VÝZVY
JIŽ OTESTOVANÉ SCHOPNOSTI | DOSUD PŘIHLÁŠENÉ PARANORMÁLNÍ SCHOPNOSTIMONITOROVANÉ FENOMÉNY | PROBĚHLÉ AKCE
ARCHIV

⇧ ZPĚT NA HLAVNÍ STRÁNKU 

Poodhalíme vám skrytá tajemství.