Religionistická konference o Kabale na Karlově Univerzitě v Praze

18.květen 2015 Zajímavosti

Reportáž z konference

V neděli 17. května 2015 se na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze uskutečnila konference nazvaná Kabalistické tradice v dějinách Evropy.

 

Konferenci oficiálně zahájil děkan Husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy prof. ThDr. Jan B. Lášek, Dr.h.c.

Po jeho krátkém úvodu a přivítání hostů již následovaly jednotlivé přednášky, které byly na programu. Na konferenci zaznělo 11 z původně 13-ti očekávaných přednášek. Svou účast na konferenci omluvili Mgr. Jan Herůfek, Ph.D. z Filozofické fakulty Ostravské univerzity (Název přednášky: Giovanni Pico a křesťanská kabala) a ThDr. Kamila Veverková, Th.D. z Husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy (Název přednášky: Recepce kabaly v ruském myšlení 18. a 19. století).



Název přednášky: Kabala a spiritualita na počátku 21. století

Mgr. David Biernot, Th.D. (Husitská teologická fakulta Univerzity Karlovy)

Příspěvek se zabýval mystickými teologiemi chasidismu jakožto nejlegitimnějšími pokračovateli kabalistických tradic v současnosti. Svým způsobem chasidismus představuje Hegelovo „dovršené náboženství“ na půdě židovství. Příspěvek krátce pojednával také o vlivu chasidismu na židovskou mládež v období „hippies“ a díle současných badatelů o židovské mystice jako jsou Elliot R. Wolfson nebo Šaul Magid.

  



Název přednášky: Je současná popularizace kabaly profanací mystéria?

Doc. ThDr. Ivan O. Štampach (Filozofická fakulta Univerzity Pardubice)

Vedle tradičních směrů a škol řazených ke kabale v judaismu existuje i kabala převzatá a adaptovaná nejprve křesťany v rámci humanistického hledání kořenů od 15. století, pak řazená vedle hermetických disciplín, jakými jsou alchymie, astrologie, magie, případně tarot. Kabalistické motivy se objevují v různých formách tzv. západního esoterismu. Přednáška se věnovala otázce, má­li kabala nějakou kanonickou, normativní či dokonce posvátnou podobu. Sama totiž pracuje s, v jistém smyslu, hravou intepretací své látky, která nechává otevřený prostor pro různé interpretace. Tradiční kabala a její novodobé inkarnace a převleky se mohou navzájem ignorovat (což se děje), ale mohou být mezi nimi rozepře. Všechny tyto podoby však mohou být svědectvími o lidech, kteří je vyslovují a o době, v níž vystupují. Tím mohou být stejně oprávněnými impulsy pro současnou spiritualitu.

 

Název přednášky: Aplikace Kuhnovy teorie vědy na studium židovské mystiky (kabaly)

Mgr. Štěpán Lisý, M.A., Th.D. (Filozofická fakulta Univerzity Pardubice)

V příspěvku se autor zabýval možnou aplikací teorie vědy na studium židovské mystiky v kontextu studia mysticismu. Ze soudobého výzkumu se totiž ukazuje, že křesťanské teologické kategorie jako mysticismus aj. jsou jen velmi těžko aplikovatelné na jiné náboženské tradice a kultury vyjma křesťanství. Například na židovskou tradici, jak tvrdí Boaz Huss. Zmíněný předpoklad byl podroben analýze s ohledem na paradigmatickou teorii z níž samotné vychází.





Název přednášky: Kniha Zohar v moderní době

ThDr. Ivan Kohout, Th.D. (Husitská teologická fakulta Univerzity Karlovy)

Stručné představení knihy Zohar, rekanonizace knihy Zohar na přelomu 19. a 20. století, rabi Jehuda Lejb ha-­Levi Ašlag a hnutí navazující na jeho dílo.

  



Název přednášky: Kabala podle profesora Vladimíra Sadka

ThDr. Markéta Holubová, Th.D. (Husitská teologická fakulta Univerzity Karlovy)

Příspěvek Kabala podle profesora Vladimíra Sadka byl koncipován jako přehled badatelských a pedagogických priorit profesora Vladimíra Sadka. Je zasazen do koordinát akademického studia židovské mystiky, obsahuje však i drobné postřehy vztahující se k osobní Sadkově spiritualitě.



Název přednášky: Kabala v synkretických kořenech svobodného zednářství

PhDr. Luboš Antonín (Knihovna Národního muzea)

Svobodné zednářství je jednou z institucí, která má sice složité synkretické kořeny, ale vytvořila svébytný systém fungující 300 let. Jedním z těchto kořenů je i recepce kabaly tak, jak byla vnímána v osvícenských kruzích. S činností zednářských lóží byla spojena i existence více či méně ezoterních společností, jakými byli například Asijští bratři, popřípadě hnutí Frankiánů.

  

Název přednášky: Kabala v novodobém českém hermetismu

Petr Kalač (Dokumentační centrum českého hermetismu)

Petr Kalač ve svém příspěvku zmapoval representanty novodobého českého hermetismu, kteří se více či méně zabývali širokým spektrem kabalistických témat. Vyzdvihnul práci zejména těch, kteří inspirují i dnešní generace badatelů na tomto poli.

  

Název přednášky: Kořeny české hermetické kabaly

Zdeněk Hrubý

Přednáška se zaměřila na fenomenologický pohled na českou hermetickou kabalu a ukázala, že se v průběhu dvacátého století dá rozdělit na tři specifické druhy, které sice sdílely některé své zdroje, ale ubíraly se každý jiným směrem.



Název přednášky: Kabala podle Františka Bardona

ThDr. Mgr. Marek Dluhoš, Th.D., Ph.D. (Husitská teologická fakulta Univerzity Karlovy)

Vazba na tradiční kabalu a její zkoumání, možné zdroje a způsob provádění kabalistických technik. Pohled na některé hlavní myšlenky a podstatu systému kabaly podle Františka Bardona.

  



Název přednášky: Kabala v martinismu

Bc. Lukáš Loužecký

Martinismus (vymezení duchovního směru) a jeho inspirace kabalou. Zdroje kabalistické inspirace. "Jméno" JHŠVH. Obřadná teurgie v martinismu a téma "výstupu" k Bohu.

  

Název přednášky: Kabala v Univerzalii

František Pikard (předseda společnosti českých hermetiků Univerzalia)

Dva kabalistické sloupy Ilánu ve vztahu k ostatním hermetickým naukám.

 

Zdroj: PODROBNÝ PROGRAM S ANOTACEMI

 

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY NA WEBU: 

Vytisknout článek

Poodhalíme vám skrytá tajemství.